11 4And the mixed multitude that was among them fell a lusting; and the children of Israel also wept on their part, and said: ‘Would that we were given flesh to eat! 5We remember the fish, which we were wont to eat in Egypt for nought; the cucumbers, and the melons, and the leeks, and the onions, and the garlic; 6but now our soul is dried away; there is nothing at all; we have nought save this manna to look to.’—
ד און די צונױפֿגעלאָפֿענע װאָס צװישן זײ האָבן געגלוסט אַ גלוסטונג; און אױך די קינדער פֿון ישׂראל האָבן װידער געװײנט, און זײ האָבן געזאָגט: װען מע זאָל אונדז געבן עסן פֿלײש! ה מיר געדענקען די פֿיש װאָס מיר פֿלעגן עסן אין מִצרַיִם אומזיסט, די פּלוצערן, און די קירבעס, און דאָס גרינס, און די ציבעלעס, און די קנאָבל. ו און אַצונד איז אונדזער זעל פֿאַרטריקנט; ניטאָ קײן זאַך; בלױז אױפֿן מַן זײַנען אונדזערע אױגן.
To read about Mordkhe Gebirtig in English, click here.
קאַרטאָפֿל-זופּ מיט שװאָמען
— װאָס האָבן מיר צו מיטאָג הײַנט —
פֿרעגט יאַסעלע דער מאַמען, —
מיר װילט זיך עסן, מאַמעניו,
קאַרטאָפֿל–זופּ מיט שװאָמען.
— געהערט אַ חוצפּה, ס׳װילט זיך אים
קאַרטאַפֿל-זופּ מיט שװאַמען,
כ’האָב הײַנט געקאָכט א קנאָבל–זופּ,
װעסט אָסור זיך נישט סמען.
קאַרטאַפֿל-זופּ װיל יאָסעלע,
און די עלטסטע טאַכטער סאַסעלע
גבֿירישע מאַכלימלעך האָט ליב,
נו גיב זײ פֿײַנע שפּײַזעלעך,
װי אין יענע רײַכע הײַזעלעך,
אַז קײן גראָשן איז נישטאָ אין שטוב,
אױ, אַז קײן גראָשן איז נישטאַ אין שטוב.
— װאָס האָבן מיר צו מיטאָג הײַנט? —
אַרײַן אין שטוב קומט סאָסל —
מיר װילט זיך עסן, מאַמעני,
אױ, פֿערפֿעלעך מיט ראָסל!
— געהערט א חוצפּה, פֿערפֿעלעך
מיט ראָסל װי מאַגנאַטן,
כ’האָב הײַנט געקאָכט א קנאָבל-זופּ,
ס׳װעט אָסור דיר נישט שאַטן.
קאַרטאָפֿל–זופּ װיל יאָסעלע,
פֿערפֿעלעך מיט ראָסל סאָסעלע,
קנאַבל–זופּקעס האָבן זײ נישט ליב,
און חיהלע ס’מיזיניקל —
דאָס איז גאָר אַ מין מפֿונקל,:
און קײן גראָשן איז נישטאָ אין שטוב,
אױ, און קײן גראָשן איז נישטאָ אין שטוב.
— װאָס האַבן מיר צו מיטאָג הײַנט? —
אַרײַן אין שטוב קומט חיה —
כ’װיל באָבעלעך מיט קלוסקעלעך
מיר שמעקט דאָס אַ מחיה!
— געהערט אַ חוצפּה, באַבעלעך
מיט קלוסקעס איר גאָר שמעקן,
כ’האָב הײַנט געקאַכט אַ קנאָבל-זופּ,
װעסט אָסור זיך נישט קרעקן.
קאַרטאָפֿל-זופּ װיל יאָסעלע,
פֿערפֿעלעך מיט ראָסל סאָסעלע,
חיהלע שרײַט: מאַמעניו, מיר גיב,
אױ,באָבעלעך מיט קלוסקעלעך,
סלינע רינט פֿון זײערע פּיסקעלעך,
און קײן גראָשן איז נישטאָ אין שטוב,
אױ, קײן גראָשן איז נישטאָ אין שטוב.
— װאָס טוט זיך דאָ? — פֿרעגט ס’מאַנעלע,
דערזעענדיק מיך בײזלעך, —
װאָס זיצט איר אַזױ ברוגזלעך,
אַראָפּגעלאָזט די נעזלעך.
— געהערט אַ חוצפּה, אָך און װיי,
פּרנסה-געבער מײַנער!
געקאָכט אַ פֿײַנע קנאַכל-זופּ
און עסן װיל נישט קײנער.
קאַרטאָפֿל-זופּ װיל יאָסעלע,
פֿערפֿעלעך מיט ראָסל סאָסעלע,
באַבעלעך מיט קלוסקעם איר גאָר גיב,
נו, קאָך זי פֿײַנע שפּײַזעלעך,
װי אין יענע רײַכע הײַזעלעך,.
אַז קײן גראָשן איז נישטאָ אין שטוב,
אױ, קנאָבל–זופּ האָט אױך מײַן מאַן נישט ליב.
POTATO SOUP WITH MUSHROOMS
“What are we having for the mid-day meal, today?”
Yosele asks his mother,
“Momma, I want to eat
potato soup with mushrooms.”
“Have you heard of such chutzpah? he wants
potato soup with mushrooms,
I’ve boiled a garlic soup today,
it won’t poison you, God forbid.
Yosele wants potato soup
and the oldest daughter Sorele
like rich people’s tasty dishes,
so (how to) give them fine provisions,
like in those rich houses,
when there’s not a penny in the house,
oh, when there’s not a penny in the house.
“What are we having today?”
in comes Sosl,
dear Momma, I would like
oh, farfel with meat broth!
“Have you heard of such chutzpah? Farfel
with meat broth like a magnate,
I’ve boiled a garlic soup today,
it won’t harm you, God forbid.
Yosele wants potato soup,
Sosele, farfel with meat broth,
they do not like garlic soup.
And Khayele, the youngest
that one is like a little epicure,
and there’s not a penny in the house,
oh, there’s not a penny in the house.
“What are we having today?”
Into the room comes Khaye,
“I want beans with gnocchi
it smells like a treat to me!”
“Have you heard of such chutzpah? Beans
with gnocchi you want to smell,
I’ve boiled a garlic soup today,
it won’t gag you, God forbid.
Yosele wants potato soup,
Sosele, farfel with meat broth,
Khaye cries, “Momma, give me
beans with gnocchi, oh,
drool runs from her little snout,
and there’s not a penny in the house,
oh, there’s not a penny in the house.
“What’s going on here?” asks hubby,
angrily noticing
how she is sitting so grumpily,
hanging her head.
“Have you heard of such chutzpah? Oh, woe.
My big provider,
I made a fine garlic soup
and no one wants to eat it.
Yosele wants potato soup,
Sosele, farfel with meat broth,
beans with gnocchi, I’m supposed to give,
so, how do I cook them fine meals
like in the rich houses
when there’s not a penny in the house.
Oy! My husband doesn’t like garlic soup either.
KARTOFL-ZUP MIT SHVOMEN
— Vos hobn mir tsu mitog haynt?-
Fregt Yosele der mamen,-
Mir vilt zikh esn, mamenyu,
Kartofl-zup mit shvomen.
— Gehert a khutspe, s’vilt zikh im
Kartofl-zup mit shvomen,
Kh’hob haynt gekokht a knobl-zup
Vest oser zikh nisht samen.
Refrain:
Kartofl-zup vil Yosele,
Un di eltste tokhter Sosele,
Gvirishe maykholimlekh hot lib,
Nu gib zey fayne shpayzelekh,
Vi in yene raykhe hayzelekh,
Az keyn groshn iz nishto in shtub,
Oy, az keyn groshn iz nishto in shtub.
— Vos hobn mir tsu mitog haynt? —
Arayn in shtub kumt Sosl-
Mir vilt zikh esn mamenyu,
Oy, ferfelekh mit rosl!
— Gehert a khutspe, ferfelekh
Mit rosl vi magnatn,
Kh’hob haynt gekokht a knobl-zup,
S’vet oser dir nisht shatn.
Refrain:
Kartofl-zup vil Yosele,
Ferfelekh mit rosl Sosele,
Knobl-zupkes hobn zey nisht lib.
Un Khayele, s’mizinikl,
Dos iz gor a min mefunekl,
Un keyn groshn iz nishto in shtub,
Oy, un keyn groshn iz nishto in shtub.
— Vos hobn mir tsu mitog haynt?-
Arayn in shtub kumt Khaye-
Kh’vil bobelekh mit kluskelekh
Mir shmekt dos a mekhaye!
— Gehert a khutspe, bobelekh
Mit kluskes ir gor shmekn,
Kh’hob haynt gekokht a knobl-zup,
Vest oser zikh nisht krekn.
Refrain:
Kartofl-zup vil Yosele,
Ferfelekh mit rosl Sosele,
Khayele shrayt: Mamenyu, mir gib,
Oy bobelekh mit kluskelekh,
Sline rint fun zeyere piskelekh,
Un keyn groshn iz nishto in shtub,
Oy, un keyn groshn iz nishto in shtub.
— Vos tut zikh do? -fregt s’manele,
Derzeendik mikh beyzlekh,
Vos zitst ir azoy broygezlekh,
Aropgelozt di nezlekh.
— Gehert a khutspe, okh un vey,
Parnose-geber, mayner!
Gekokht a fayne knobl-zup
Un esn vil nisht keyner.
Refrain:
Kartofl-zup vil Yosele,
Ferfelekh mit rosl Sosele,
Bobelekh mit kluskes ir gor gib,
Nu, kokh zey fayne shpayzelekh,
Vi in yene raykhe hayzelekh,
Az keyn groshn iz nishto in shtub,
Oy, knobl-zup hot oykh mayn man nisht lib.
Kadye Molodovski, Otvotsk IV
י”ב: 13 און משה האָט געשריִען צו גאָט, אַזױ צו זאָגן: גאָט, איך בעט דיך, הײל זי, איך בעט דיך.

For a biography of Kadya Molodowsky in both English and Yiddish,see Week 3.
*Otwock was a popular Polish resort and spa not far from Warsaw. Moldowsky, diagnosed with a spot on her lung, spent several months recuperating there.
אָטוואָצק*
IV
מ’קומט אַהער נאָך שמײכלענדיק,
ױ גוטע פֿרײַנט געאָרעמט מיטן טױט,
פֿון שטורמישן װאַקזאַל אַרױס,
און קלײדער מאָדישע
און אין פּאַריזשער היט.
ס’איז אַ קוראָרט.
יונגע קומען, שפּינען הפֿקרדיק אַרײַן,
אין באָרדיקער אין גרינער שטאָט,
און ווערן דאָרט פֿאַרשוווּנדן, און פֿאַרפֿאַלן.
און ס’בלײכט פּאַמעלעך אױס
אַ בליִענדיק געזיכט,
און שפּיציק װערט אַ מײדלש קײַלעכדיקע קני.
וױ יורדים נאָך אַ גרױסן רעשיקן יריד,
שלעפּט מען זיך אַרום דאָ הין און צוריק.
און הײסע פֿינגערלעך פֿאַלן צו אַ מאָל
צום ברױנעם שטים פֿון בױם,
וױ ס’װאָלט געבעטן זיך אַ יונגע האַרץ
בײַ בױמער פֿון דעם װאַלד:
רעטונג, רעטונג!
און ס’ליגט אַ גאַנצע שטאָט
אַן אױסגעהײליקטע פֿאַר טױט,
מיט װעגן אָפֿענע,
און באַנען — פּיאַװקעס צוגעזױגענע בײַם זײַט,
און ס’קאָן פֿון דאָרטן קײנער נישט אַנטלױפֿן.
און איך בין אױך אַן אױסגעבאָדענע אַהערגעקומען,
אין װײַסן װעש,
אַ זבח פֿאַרן װאַלד,
פֿון שטעט און װאַנדער.
נאָר ס’זענען עלאַסטיש פֿריש
בײַ מיר די אָדערן און בלוט.
און אפֿשר, כ’װעל די אײנציקע אַנטלױפֿן
פֿון שטאָט געהײליקטער פֿאַר טױט.
OTWOCK*
They arrive here smiling,
Like good friends arm in arm with death,
From the tempestuous depot
In fashionable clothes
And in Parisian hats.
This is a spa.
The young come, striding
Carefree into the green, bearded city,
Disappear there, and are lost.
And a blossoming face
Pales slowly, too,
And a girl’s round knee grows sharp.
Like poor folk after a great, noisy fair,
People drag themselves around here, back and forth,
And hot fingers sometimes
Grasp a brown tree trunk,
As if a young heart were pleading
With a tree in the woods:
Save me!
And an entire city lies
Unhallowed before death,
With open paths
And trains—leeches sucking at its side,
And no one can escape from there.
And I, too, came here, bathed,
In my white underclothes,
A sacrifice to the forests,
From cities and wandering.
But my veins are limber
And my blood is fresh.
And maybe I am the only one who will
Escape from this city hallowed before death.
otvotsk
IV
m’kumt aher nokh shmeykhlendik,
oy gute fraynt georemt mitn toyt,
fun shturmishn vakzal aroys,
un kleyder modishe
un in parizher hit.
s’iz a kurort.
yunge kumen, shpinen hfkrdik arayn,
in bordiker in griner shtot,
un vern dort farshvundn, un farfaln.
un s’bleykht pamelekh oys
a bliendik gezikht,
un shpitsik vert a meydlsh kaylekhdike kni.
vi yordem nokh a groysn reshikn yarid,
shlept men zikh arum do hin un tsurik.
un heyse fingerlekh faln tsu a mol
tsum broynem shtim fun boym,
vi s’volt gebetn zikh a yunge harts
bay beymer fun dem vald:
retung, retung!
un s’ligt a gantse shtot
an oysgeheylikte far toyt,
mit vegn ofene,
un banen — pyavkes tsugezoygene baym zayt,
un s’kon fun dortn keyner nisht antloyfn.
un ikh bin oykh an oysgebodene ahergekumen,
in vaysn vesh,
a zevekh farn vald,
fun shtet un vander.
nor s’zenen elastish frish
bay mir di odern un blut.
un efsher, kh’vel di eyntsike antloyfn
fun shtot geheylikter far toyt.
Khezhvndike nekht
